Dočká se Beroun metropolizace komunální politiky?

Ačkoli uběhly již tři měsíce od nečekané rezignace Josefa Urbánka na funkci berounského místostarosty a zastupitele, jeho jméno z komunálně-politické scény nemizí. Nově se o to postarala Ing. Kristýna Zelienková, když se z pozice zastupitelky města vyjádřila k jeho odchodu na stránkách radničního zpravodaje LIST.

Do poměrně krátkého textu toho dokázala paní Zelienková dostat opravdu hodně. Na ex-místostarostovi nezůstala nit suchá a nejeden občan Berouna se možná zaradoval nad razancí, s jakou se zastupitelka bere za blaho města. Nebývá zvykem, aby jedno periodikum přetiskovalo text jiného, ale my tak učiníme. Nechceme vás, naše čtenáře, odkazovat kamsi do www prostoru, ale současně potřebujeme, abyste s předmětným textem byli obeznámeni. A protože Berounský radniční LIST je volně dostupný zpravodaj, jsme přesvědčeni, že tím neporušujeme žádná pravidla.

 

Prozření Josefa Urbánka

Bývalý berounský místostarosta podle vlastních slov „prozřel“ a rezignoval proto na zastupitelsky mandát. Mohou za to prý opoziční poslanci, mě nevyjímaje, kteří chtějí „škodit a znepříjemňovat práci i život ostatním“. Je námi proto „znechucen“. Škoda, že pan Urbánek své výhrady nikdy nepronesl na zastupitelstvu a raději se rozhodl pro odchod, který ze všeho nejvíce připomíná útěk z potápějící se lodi. Dnešní vedeni města totiž zjevně sklízí plody, které zaselo v minulých volebních obdobích. V případě pana Urbánka je to kauza Zimního stadionu, který dostal na starost. Ani jemu se totiž podle dostupných informaci nepodařilo získat úplný doklad o hospodaření firmy Dynatel, která ZS spravuje a každý rok získává od města několikamilionové dotace!

Dále se p. Urbánek mohl obávat možných problémů, plynoucích z prověřování nákupu veřejného kluziště za 2,5 milionu, přičemž je známo, že firmy na trhu ho běžně nabízejí do 1 mil Kč. Mohl se obávat dalšího vývoje kauzy kulturního domu Plzeňka, který město v dezolátním stavu koupilo za přemrštěných 20 mil Kč a dalších neuvěřitelných cca 30 mil Kč do něj chce investovat. Hrozivý je i případ největší republikové černé skládky v Lišticích, kde se naše radnice neúspěšně soudí, aniž by se s majitelem pozemku pokusila domluvit. Stále není jasné, jak město hodlá naložit se svým podílem v Technických službách, a zdali se o něj stará s péčí řádného hospodáře. Je toho hodně, co se snažíme rozkrýt. Škoda, že pravě v této chvíli p. Urbánek utíká od problémů, za které je spoluodpovědný.

Kristýna Zelienková, ANO 2011 

Do poměrně krátkého textu toho dokázala paní Zelienková dostat opravdu hodně. Na ex-místostarostovi nezůstala nit suchá a nejeden občan Berouna se možná… (nemýlíte se, tuto větu jste již jednou četli, ale pozor, od této chvíle se to začne lišit.) … zděsil nad tím, s jakou razancí se zastupitelka pustila do člověka, kterého v Berouně dobře a dlouho zná výrazně více lidí, než jí samotnou. Nebývá zvykem, aby jedno periodikum přetiskovalo reakci na text, který vyšel jinde, ale my tak učiníme. Požádal nás o to totiž pan Čenda Grüner. Dlouholetý pedagog, muzikant, restauratér a berounský patriot. Zkrátka člověk, jehož považujeme za významnou osobnost.

Vážená paní Zelienková

Pročítal jsem květnový Radniční list a narazil na váš komentář k odstoupení místostarosty Urbánka. Dozvěděl jsem se, díky vám, mnoho zajímavých a mě neznámých skutečností. A věřte, že mě z nich až mrazilo. Netušil jsem, že pan Urbánek během svého krátkého období rozvrátil chod celé radnice a oddechl jsem si, že se našli lidé jako vy, kteří jsou obdařeni tak obrovskou porcí politické intuice a jsou schopni jeho nečisté záměry a cíle vycítit, odhalit a ukázat na ně…

Pana Urbánka znám od dětství. Nežiji s ním denně, ale za dobu, co se známe, jsem nikdy necítil zklamání nebo rozpaky z čehokoli, co udělal. Vždy vystupovala do popředí jeho ochota a snaha pomoci, poradit, zorganizovat zábavu, zájezd, závody či brigádu, podepřít v nesnázích přátele, přímo a rychle, často i za cenu osobní ztráty.

Když kandidoval ve volbách do zastupitelstva, cítil jsem uspokojení, že na radnici přichází ryzí člověk, který se nebojí práce ani překážek, člověk čestný a rovný.

Jeho rezignaci jsem nesl nelibě a nechápal jsem, co jej k ní přinutilo. Odchod řešil po svém, tiše a bez rozevlátých gest, bez očerňování a obviňování. Odůvodnil jej svým pocitem marnosti dosažení cílů, pro které na radnici zamířil, pocitem nemožnosti dialogu a dohody s některými kolegy. Jeho rozhodnutí respektuji a necítím se kompetentní jej jakkoli hodnotit. Nemyslím si ani, že by to měl udělat někdo jiný. Je to svobodná volba poctivého člověka, který chtěl na vrcholu svého plného a produktivního života rozdat kus svého „já“ i dalším lidem. Nepodařilo se.

Neznám vás a nebudu se vyjadřovat k vaší práci ani k vaší osobě. Vyjádřím se pouze k produktu nesmyslné opoziční nenávisti, která zřejmě vedla vaše pero a je cítit z celého článku. Pro výčet chyb a „provinění“ jste použila vše, co se namanulo. Kauza Plzeňka probíhá téměř dva roky, zimní stadion tiše umírá od doby, kdy oddíl neudržel v chodu mužstvo mužů. Pan Urbánek byl ve funkci snad tři měsíce a tato doba často nestačí na seznámení s problematikou, natož na její úspěšné řešení. Napadá mě přirovnání, kdy se někomu vnutí zničené auto, aby se mohl kritizovat a odsoudit nový majitel, že ho zničil. Je to podlé a nízké! Navíc se nemohu ubránit dojmu, že použitím této stalinsko-gottwaldovské rétoriky se snažíte naházet co nejvíce špíny na člověka, který se odmítl zúčastnit boje, jež není jeho.

Je mi z toho smutno a také trochu na zvracení, když si uvědomím, jak málo stačí, aby se kopalo do toho, na koho se ukáže. A právě na takovém člověku přistál plivanec.

Cítím potřebu ten plivanec utřít, i když se možná také umažu. Ale ten člověk mi za to stojí.

Čenda Grüner, Berouňák

Kurýr chce být magazínem regionálním a „kauze Urbánek“, která je čistě komunální záležitostí města Berouna, se už věnoval. Proč se k ní znovu vracíme, navíc v takto rozsáhlé podobě? Protože ji vnímáme jako důležitý precedens. Jako učebnicovou ukázku snahy o přenášení efektivních praktik populizmu do komunální politiky. A to je věc, se kterou se v žádném případě nejsme ochotni smířit. Kurýr se netají tím, že je magazínem s názorem. A názor, který se veřejně a nahlas neprezentuje, ten jakoby nebyl.

Kde se vzala komunální politička Kristýna?

Odpověď je jednoduchá. Je produktem postupného selhávání našeho demokratického systému. Její raketovou politickou kariéru odstartovala náhoda. Nečekaně (a jak se dnes ukazuje za hodně zvláštních okolností) padla Nečasova vláda a velkopodnikatel Babiš vycítil příležitost stát se politikem. Jenže měl problém. Disponoval sice téměř neomezenými financemi, ale do voleb mu chyběli lidé, které by nasadil na kandidátky. Ideální příležitost ke vstupu do politiky pro ty, kdo toho sice moc neumějí, ale o to víc chtějí a cítí se být těmi pravými. Tak se naše Kristýna dostala řízením osudu a díky své schopnosti být včas na správném místě rovnou do parlamentu. A díky tomu, že se dokázala domluvit i jinak než česky, se jako poslankyně stala odbornicí na zahraniční politiku. Před pár měsíci se dokonce aktivně podílela na řešení ukrajinské válečné krize. Alespoň to v médiích tvrdil její guru Andrej. Po přečtení jejího výše uvedeného textu se přestávám divit tomu, že se na Ukrajině znovu bojuje. Jestli v Kyjevě vystupovala stejně diplomaticky, citlivě a se znalostí věci, jako při psaní článku do berounského LISTu, můžeme být vlastně rádi, že nejsme ve válce i my.  

Co dodat?

Paní Kristýna zřejmě ani v nejmenším nepochybuje o tom, že by dokázala vést Beroun lépe než všichni, kdo tak činili před ní. Z článku, který otiskl LIST, však jednoznačně vyplývá, že absolutně neví, která bije. Vysvětlit si to lze dvěma způsoby. Buď pro svou vytíženost v parlamentu nemá čas sledovat místní reálie a díky tomu jí unikají fakta i souvislosti, nebo je v obraze a vědomě věci překrucuje, účelově manipuluje a občas neříká pravdu. Co je pravděpodobnější nechť si vyhodnotí každý čtenář sám na základě informací, které jsou veřejně dostupné. Když jsem sledoval vystoupení paní Zelienkové na prosincové zasedání berounského zastupitelstva, musel jsem uznat, že na politika začátečníka to byl velmi slušný výkon. Mluvila emotivně, přiměřeně gestikulovala a hlídala si, která kamera ji v daném okamžiku zabírá. Mediální poradci odvedli dobrou práci a v poslanecké sněmovně by si za takový výstup zřejmě vysloužila pochvalu. Jenže podle mého názoru by to v zastupitelstvu dvacetitisícového města mělo být o něčem jiném. Pokud ti, jimž vadí lež a účelová přetvářka, nezačnou nahlas říkat, že tohle se u nás nesmí, může se takovéto chování rychle stát novou normou. Neodvratným důsledkem bude v takovém případě „metropolizace“ příštích berounských komunálních voleb. Co to znamená? Účast pod třiceti procenty, zastupitelstvo bez slušných lidí a populistická „krnda“ na radnici.

hlasovalo celkem: 828

Diskuse ke článku (0)


Přidat komentář





Povolené HTML značky: <b><i><br>Přidat nový komentář:


Komerční sdělení

Máte chuť na něco opravdu dobrého? Zastavte se na Zastávce!

Máte chuť na něco opravdu dobrého? Zastavte se na Zastávce!

(12. březen 2017) Na trase každého správného výletu má být občerstvení. Hospoda, restaurace, stánek, kiosek… Toto pravidlo…

Reklama
yoga